Naši lidé

Martina Zitová, ředitelka

Motto: „Kdo chce pít z pramene, musí jít proti proudu.“

Baví mě tvořit prostor, kde je lidem dobře, velkým i malým, kde jsou přijímání takoví, jací jsou. Baví mě objevovat schopnosti lidí a podporovat je v růstu v tom, co je těší a dává jim smysl. Ráda se ptám a hledám odpovědi na otázky, proto se obklopuji zvídavými lidmi. Můj život ovlivnil a nasměroval koncept „Respektovat a být respektován“. Absolvovala jsem semináře „Efektivní rodičovství“, „Intuitivní pedagogika“, „Original Play“. Vystudovala jsem obor Učitelství biologie a chemie na MU a doktorský studijní program Ekologie lesa na MENDELU v Brně. Mým největším koníčkem mnoho let je divadlo, jsem členkou divadla Strom a hostující v Divadle Járy Pokojského, podporuji bezbariérové Divadlo Barka v Brně.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je DSC_4212-small-682x1024.jpg.

Dana Tvrďochová, zástupkyně ředitelky, psycholožka a průvodkyně dětí na jejich cestě za poznáním

Motto: „…dělej malé věci s velkou láskou…“

Jsem moc ráda s dětmi. Baví mě vzájemné obohacování. Jejich pohled na svět, myšlenky a nápady jsou pro mě velkou inspirací.  Vystudovala jsem psychologii na FF MU a speciální pedagogiku na PedF UP. Učila jsem na základní umělecké škole literárně – dramatický obor, pracovala jsem v pedagogicko-psychologické poradně, působila jsem na základní škole jako školní psycholožka a učitelka. Podílím se také na tvorbě učebnic a metodických materiálů.

Hlavně jsem ale máma čtyř dětí, mám ráda přírodu, příběhy, umění….

Moc bych si přála přispět k tomu, aby děti zažívaly ve škole radost, učení bylo pro ně smysluplné a mělo přesah do běžného života. Aby se neučily pro život, ale životem, aby si uchovaly a rozvíjely otevřenost, tvořivost a zvídavost…. A spěly k odpovědnosti, samostatnosti a harmonii.

Irena Bílá, učitelka a průvodkyně dětí na jejich cestě za poznáním

Motto: „S úsměvem jde všechno líp.“

Vystudovala jsem učitelství pro 1. stupeň na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a práci s dětmi jsem se začala věnovat už při studiu. Od samého začátku mého působení ve školství jsem měla pocit, že zavedené přístupy ke vzdělávání a postoje mnohých učitelů k dětem nejsou takové, jaké by děti potřebovaly, a chtěla jsem najít způsob, jak to dělat jinak. Baví mě objevovat stále něco nového a ráda hledám nové směry a nové cesty.

Absolvovala jsem kurz Respektovat a být respektován, seminář k tématu intuitivní pedagogiky a několik seminářů ke zdokonalení výuky a práce s dětmi. Snažím se dětem vytvářet takové prostředí, které podporuje jejich přirozenou zvídavost a které je vede k poznání, že ruku v ruce s vlastní zodpovědností mohou dokázat všechno, a současně jen to, pro co se samy rozhodnou.

Ráda čtu, chodím do přírody, zejména do hor, trávím čas s přáteli, mám ráda divadlo. Divadelní představení připravuji také s dětmi a v poslední době se věnuji i pořádání benefičních akcí „s dětmi pro děti“.

Simona Dočkalová, učitelka a průvodkyně dětí za poznáním

Motto: „Pokud se ti zdá, že život je vzhůru nohama, nevadí. Možná je třeba jen jiný úhel pohledu.“

Vystudovala jsem PedF MU, Učitelství pro 1. stupeň se specializací na anglický jazyk. Učila jsem 15 let v základní škole, kde jsem potkala spoustu úžasných učitelů – kolegů, dětí a jejich rodičů. Měla jsem možnost navštívit mnoho kurzů a seminářů, včetně zahraničních pobytů, ze kterých jsem si odnesla to, co bylo mé povaze a práci s dětmi blízké. Jsem zvídavá, baví mě přemýšlet nad vším kolem sebe a koukat na svět ze všech možných perspektiv a úhlů. Moje dvě ze všech nejlepší děti jsou mi zrcadlem, potěšením i starostí, jak už to mámy na světě mají. A ty bonusové děti, které mi na pár hodin denně s důvěrou svěří jiní rodiče, představují v mém životě osvěžující studnici nápadů, hlášek, situačních scének. Kéž jsem i já pro ostatní pramenem, ze kterého tu tryská gejzír a tu zas teče uklidňující živá voda.

Nikola Hanáčková, učitelka a průvodkyně dětí na jejich cestě za poznáním

Monika Mikulášková, učitelka a průvodkyně dětí na jejich cestě za poznáním

Motto: “Dělej, co miluješ, miluj, co děláš” 

Mé největší životní lásky jsou: rodina, práce s dětmi a hudba.

Moje úžasná rodina je mi velikou inspirací a oporou při všech mých aktivitách.

Povolání učitele mě i po 20 letech naplňuje a to nejen smysluplností, ale také radostí. Vystudovala jsem matematiku a fyziku na Pdf MU a vyučuji také hudební výchovu a informatiku. Stále snažím objevovat nové přístupy a nápady, které by dětem výuku zpříjemnily. Tato cesta není nejsnazší ani nejjistější, ale přináší mi mnoho poznání a zajímavých setkání. Velkou inspirací je pro mne Hejného výuka matematiky, které se věnuji sedmým rokem a nyní také jako lektorka. Principy této metody krásně korespondují s principy kurzu „Respektovat a být respektován“, který byl na počátku mé cesty hledání změny. Při práci s dětmi i dospělými je snadné chybovat, proto se vždy snažím z chyb poučit a vést k tomu i své žáky.

Hudba mě provází celým životem – pokud to s ostatními muzikanty ladí, je to krásný pocit, ostatně jako v životě celém.:-)

Dana Taušová, učitelka a průvodkyně dětí na jejich cestě za poznáním

Vystudovala jsem angličtinu na FF MU a po studiu jsem chtěla využít angličtinu jinak než v klasickém školství. Po narození syna jsem hledala, jak mu přirozenou cestou zprostředkovat cizí jazyk, když nejsem rodilý mluvčí. Můj syn mi pomohl pochopit, že naučit se cizí jazyk je v podstatě přirozenou hrou, na kterou jsme my dospělí už dávno zapomněli, a tím mě přivedl k výuce angličtiny předškolních dětí a také do Pramenů. Učení nejen cizího jazyka by mělo vycházet z nás samotných, měl by nás popohánět náš vnitřní motor, ne vnější tlak, soutěživost a porovnávání s druhými. Snažím se přirozeným a hravým způsobem přiblížit dětem cizojazyčný svět a mít radost z toho, že nejsme omezeni jen naší mateřštinou a myšlení v jednom jazyce, ale máme díky tomu možnost pohybovat se po celém světě, ať už reálně nebo přeneseně, bez jazykové bariéry.

Dana Musilová, učitelka a průvodkyně dětí na jejich cestě za poznáním

Motto: Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl. A když kouká, aby byl a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“
(Jan Werich)


Jsem z učitelské rodiny. A kupodivu – nebo právě proto? mě to k učitelství táhlo už odmalička. Vystudovala jsem angličtinu a hudební výchovu na Pedagogické fakultě MU v Brně a během studia i po studiu jsem dlouhodobě pobývala v Anglii, Americe i Austrálii. Život v cizích zemích mě obohatil o rozhled, nadhled, ale i o uvědomění si důležitosti vlastních kořenů. Kouzlu folkloru jsem propadla nejen udržováním tradic, ale i velice aktivně působením v dětském, pak i dospělém národopisném souboru Zavádka, který jsem 10 let vedla, tancovala jsem také ve VUS Ondráš. Vždycky jsem cítila propojenost hudby, muziky s jazykem. Pokud má člověk hudební sluch, vnímá i intonaci cizího jazyka líp. Lásku k hudbě, folkloru i angličtině se snažím předávat i svým 3 synům.


V Pramenech teprve začínám, ale už teď cítím její výjimečnost, úžasné a zapálené kolegy, kteří vědí, že největší dárek, který můžeš dát, je tvůj čas, tvá pozornost a tvá láska. Těším se na vzájemné obohacování s dětmi. Protože – jak už vím z vlastní zkušenosti – i děti dokáží být výbornými učiteli, když jim my, dospělí, dokážeme naslouchat.

Lucie Kalášková, učitelka a průvodkyně dětí na jejich cestě za poznáním, koordinátorka environmentálního vzdělávání

Motto: Změňte své myšlenky a změníte svůj svět

Práci s dětmi se naše rodina věnuje už třetí generaci. I když mám tedy učitelství v krvi, moje cesta k němu byla klikatá. Od malička jsem chtěla jít studovat psychologii, ale nakonec zvítězilo studium Antropologie na PřF MU, které mě naprosto uchvátilo. Ještě před dokončením studia však se mnou osud měl jiné plány a zavál mě k učitelství, na moji první školu. A u učení už jsem zůstala dodnes. V Pramenech dětem přibližuji svět přírodních věd, který je zároveň i mou velkou vášní. Kromě toho se ve volném čase zabývám studiem cizích jazyků a vizážistickou tvorbou.

Jitka Mládková, učitelka, asistentka pedagoga a průvodkyně dětí na jejich cestě za poznáním

Motto: „Tvořivost je v srdci.“

Vystudovala jsem sociální pedagogiku a prošla jsem intenzivním arteterapeutickým výcvikem, od dětství maluji a tvořím.  Výtvarný kurz pod vedením výtvarníka doc. Petra Kvíčaly mě pedagogicky velmi inspiroval, 17 let se profesionálně věnuji výtvarné práci s dětmi, 5 let jsem pracovala s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami. Ráda dělám věci po svém a život mě učí, jak respektovat a zažívat při tom radost. Můj přístup k dětem je založen na principu doprovázení a rozvíjení vlastních schopností a potenciálu každého z nich. Jako průvodce dětí cítím vděčnost také za to, že ony provázejí mne.

Miloslava Hazuchová Strungová, učitelka při expedičních dnech a průvodkyně dětí na jejich cestě za poznáním

Motto: „Můžeme zažít velké štěstí ponořením se do podstaty přírody, do podstaty pravého života.“ (Míla Tomášová)

Vystudovala jsem environmentalistiku se zaměřením na výchovu. Mnoho let jsem pracovala jako lektorka ekologické výchovy v různých ekologických organizacích i jako průvodkyně v dětském lesním klubu.  Jsem vděčná za to, že můžu děti naší školy provázet na lesních dnech, protože pobyt dětí v přírodě  představuje pro dnešní generaci nenahraditelnou devízu pro celý život. Jaká je příroda velká učitelka nám ukazuje každý lesní den. Dokáže nás nejen naučit, ale i uvolnit, zklidnit, přivést blíže k sobě navzájem.

Obecně pro mě práce s dětmi vytváří příležitost poskytovat prostor, ve kterém se můžou děti projevit a dokázat skvělé věci.

Kromě práce s dětmi se věnuji tanečně-pohybové terapii, působím také jako lektorka kreativního terapeutického tance pro všechny věkové skupiny.  Jsem i lektorkou ekofilozické metody „Work that Reconnects“.

Adriana Baštýřová, učitelka a průvodkyně dětí na jejich cestě za poznáním

Motto: “Každý máme dva životy. Ten druhý začíná poté, co si uvědomíme, že máme jenom jeden”
(Tom Hiddleston)

To, že chci být učitelkou, jsem věděla již od základní školy. Myslím, že na tom měli obrovský podíl učitelé a učitelky, kteří mě provázeli na mé studijní dráze. Dějepis mě uchvátil nejvíce ze všech předmětů. V jednu chvíli jsem si dokonce pohrávala se studiem historie. Tam jsem vydržela rok, abych se ujistila v tom, že chci opravdu učit. Pokračovala jsem tedy dále ve studiu na Pdf MU, kde jsem vystudovala dějepis a občanskou výchovu. Co mě na historii baví, je její různorodost, a zároveň to, že se z ní člověk může poučit. Kromě historie jsou mojí vášní knihy a jóga.

Jsem neskutečně ráda, že mě osud zavál do Pramenů, kde se dětem pokouším předat svoji lásku k dějepisu a historii celkově. Uchvátila mě tamní přátelská atmosféra, propojenost mezi všemi a nadšením, se kterým se všichni pouští do nových výzev.

Ivana Burianová, učitelka a průvodkyně dětí na jejich cestě za poznáním

Šárka Haklová, učitelka španělštiny a průvodkyně dětí na jejich cestě za poznáním

Motto: “Tělo čmeláka není vhodné k létání, ale je dobře, že o tom čmelák NEVÍ a LÉTÁ.”

Vystudovala jsem filozofickou fakultu na UP v Olomouci. Do mateřské dovolené jsem se věnovala výuce cizích jazyků v různých formách a institucích. Měla jsem příležitost strávit 3 roky ve třech různých španělsky mluvících zemích (Kolumbie, Španělsko a Chile) a s úžasem jsem nasála atmosféru a energii španělštiny, tamních lidí a krajiny. Také jsem si potvrdila, že poznáním jiné země, kultury, krajiny a zvyků máme šanci poznat více sami sebe. A znalost jazyka nám je v poznávání obrovským pomocníkem. Prameny přišly do mého života jako osvěžující kapka rosy a jsem za to moc vděčná.

Vojtěch Adam, učitel ruštiny a průvodce dětí na jejich cestě za poznáním

Vystudoval jsem ruštinu na FF MU, kde momentálně pokračuji v doktorském studiu. Učím pro jazykové školy a soukromě ruštinu a češtinu pro cizince, a to všechny možné věkové kategorie studentů. Právě tuto pestrost ve výuce mám rád. Byl jsem na studijních pobytech v Rusku a na Ukrajině a rád jazyky používám a předávám znalosti dál. Jazyk je především prostředkem komunikace a znalost jakéhokoli jazyka je vždy přínosná a využitelná bez ohledu na aktuální dění.
Ze svých zkušeností bych řekl, že je jedno, zda člověk učí děti, mladé studenty nebo již starší generace. Vždy je bez ohledu na předmět či věk žáků pro výuku nejlepší, když probíhá v přátelské atmosféře a chodí do ní rád jak vyučující, tak žáci. Myslím, že v Pramenech tomu je právě tak.

Daniela Pospíšilová, asistentka pedagoga a průvodkyně dětí na jejich cestě za poznáním

Ráda pracuji s dětmi a pro děti. Je to obohacující, inspirující, ale i náročné a vyčerpávající.  Neustále ve střehu. Jsem ráda, že mohu druhým rokem pracovat v týmu naší školy pro naše děti. Od svého původního povolání zdravotní sestry jsem se odklonila ke keramice a k lektorování, převážně pro děti. Hlína je zajímavý materiál, který nám dává přímo naše zem a v prstech malých i velkých se dokáže proměnit v cokoliv. Uklidňuje mysl a duši a zároveň provokuje k tvorbě. Ve volném čase se podílím na pořádání příměstských táborů a volnočasových aktivit pro děti během školního roku.

Spolu s manželem a s našimi čtyřmi dětmi tvoříme rodinu, která se v čase proměňuje a žije.  Je báječné, že jsme se navzájem dostali.

Ráda si najdu čas na knížky, zahradničení a na vyjížďky na koloběžce.  S radostí na sebe nechávám působit sílu přírody.  Užívám si ji, její sílu a zároveň i obyčejnou neobyčejnost.

Hana Komínková, asistentka pedagoga, vychovatelka a průvodkyně dětí na jejich cestě za poznáním

Motto: „Poletím“, řekla housenka. A všichni se smáli. Všichni, kromě motýlů…

Jako malá jsem mnoho let chodila a postupně i vedla děti v turistickém oddíle. Že bych jednou chtěla působit v nějaké organizaci, která je zaměřená na práci s dětmi jsem věděla velmi brzy, ale učitelství samotné mě zcela netáhlo. Vystudovala jsem Sociální pedagogiku a poradenství na FF MU a po škole nejprve zamířila pracovat s lidmi, kteří se potýkají s nějakým duševním onemocněním. Následovalo pár let mateřské a nové hledání práce.

Cesta do Pramenů bylo velké štěstí a splnilo se mi tak přesně to, co jsem chtěla kdysi před mnoha lety. Prameny jsou pro mě více než škola, je to prostor, který spoluutvářejí nejen dospělí, ale právě i děti. Je to místo, kde se během výuky snažím podporovat děti, které mají svůj specifický učební plán a během družiny být součástí jejich her. Baví mě upřímná dětská logika přirozeně propojená s fantazijním světem a vírou, že vše je možné.

Jiří Valter Kopáček, asistent pedagoga, vychovatel a průvodce dětí na jejich cestě za poznáním

Motto: “Buď změnou, kterou chceš vidět!”

Když jsem se v patnácti rozhodoval kam na školu, rodinná tradice mě zavedla na střední pedagogickou školu. Práce s dětmi mi šla tak nějak sama. Zřejmě díky rokům skautování. Po škole jsem začal podnikat a mým hlavním cílem bylo vydělat peníze. Jak se ukázalo na podnikání nemám vlohy a sbírání peněz mě nijak zvlášť nenaplňovalo. Když mé podnikání neslavně skončilo, našel jsem si práci v oboru, na který jsem měl školu a snad i trochu talent. Nejprve jsem byl asistentem později vychovatelem. Během prvních roků práce s dětmi jsem si dálkově dodělal vysokou školu v oboru Krizový management v oboru ovládání rizik. U pedagogické práce jsem zůstat nechtěl. To, co jsem v pedagogické praxi viděl, mi příliš radosti nedělalo. Naštěstí jsem zásluhou dobré vůle a odvahy dostal dostatek prostoru k pedagogické práci podle svých představ. No žádné velké kouzlo to nebylo. Zkrátka jsem bral děti jako sobě rovné a měl jsem je opravdu rád. Obdivoval jsem jejich upřímnost a čistou radost ze všeho nového. Působí to banálně, ale stačilo to, abych se stal pro děti výjimečným, a děti mě měly rády. Během jedenácti let ve školství jsem zcela změnil svůj pohled na svět, lidi i na život. Těžko scvrknout celý můj život do pár řádku, ale tohle byla zhruba cesta, která mě přivedla do Pramenů.Ve volném čase jsem především s rodinou, která je pro mě nejdůležitějším středobodem všeho. Opravujeme rodinný statek, staráme se o zahradu, chováme včely, hrajeme si s životem.

Nebylo tomu tak vždy, ale teď doufám, že se jen nepodílím na výchově dětí, ale že také měním svět k lepšímu.

Eva Míčová, školní asistentka, vychovatelka a průvodkyně dětí na jejich cestě za poznáním

Motto: “Kdo se učí, dělá chyby.”

Život vnímám jako prostor k učení, růstu a prožívání radosti i různých aspektů lidství. Než jsem se stala maminkou byly zdrojem učení hlavně knihy a teoretické informace, přístup k životu jsem měla spíše vědecký. S dětmi nastala veliká změna a já jsem za ni velmi šťastná. Učím se každým novým dnem, tím co přinese, s kým a čím se setkám. Vychutnávám si přítomnost a vnímám, že události mají svůj řád i čas.

Věnuji se práci v zahradě a sadu, vedu divadelní kroužek v obci, spoluorganizuji přívesnické tábory, nejraději trávím čas se svými blízkými v přírodě. Mám ráda otevřené sdílení s lidmi.

Těším se na vzájemné učení se s dětmi i dospělými ve škole Prameny.

Rita Farkašová, školní asistentka a průvodkyně dětí na jejich cestě za poznáním

Motto: “Nedovol nikdy jiným držet tvé pero při psaní tvého příběhu….”

Děti mě provází celý můj život. V jejich blízkosti se cítím pořád jako malá holka – bezstarostná, usměvavá, šťastná …Vystudovala jsem SPgŠ , ve školce jsem pracovala deset let, než mě čas a chuť učit se i něco jiného zavál do jiné profese. Ale nadšení pracovat s dětmi se mi vrátilo s narozením vnuka. Cítila jsem, že se potřebuji vrátit na začátek. Protože pořád je čas začít, nikdy totiž není pozdě, když to chceš a cítíš, že to, co děláš, je správně.

Miroslav Hrazdil, učitel a průvodce dětí na jejich cestě do světa sportu

Motto: „Jsem tu pro všechny, kdo má blízko ke sportu.“

Od malička sportuji, věnoval jsem se fotbalu, volejbalu, všeobecné gymnastice a gymnastice družstev TeamGymu. Díky práci s dětmi v TeamGymu se mně povedlo navštívit velkou část Evropy a vyhráli jsme i mnoho závodů. Čtyřikrát jsem se aktivně zúčastnil Mistrovství Evropy v TeamGymu, a to jak na pozici trenéra, tak i managera a organizátora. Také jsem nějaký čas dělal instruktora lyžování, jezdil jako vedoucí na tábory i jako trenér na sportovní soustředění.
Sport se mně nakonec stal nejen vášní, ale i prací.

Simona Kujová, asistentka ředitelky

Motto: ,,Radost a láska jsou křídla k velkým činům,,

K práci v Pramenech jsem se dostala velkou náhodou, a to přes svého staršího syna, který do školy chodí. Původně to mělo být jenom na výpomoc na pár dnů v měsíci při mateřské dovolené. Když jsem se rozhodovala kam po mateřské (do bankovnictví se mi zpět nechtělo), tak jsem zůstala v Pramenech na plný úvazek. A přivedla si s sebou do školy ještě druhého syna Honzíka. Jsem nesmírně ráda za pohodovou práci a krásnou školu pro naše děti. Volný čas nejraději trávím s rodinou, ráda čtu, a když mám opravdu spoustu času :-), jdu ke koním.

Renata Přichystalová, kuchařka, uklízečka

Motto: „Cesta pramene je dlouhá.“

Mám 3 krásné děti, které milují nadevše. Moje záliby jsou koně a psi.